Březen 2011

Au. To bolelo, ale vždy se najde lék, víte?

7. března 2011 v 22:08 | Roniee ♥ |  By Roniee ♥
Už delší dobu potřebuju něco napsat, je tolik nových věcí, že ani nevím kde začít. Možná jím R.
Stalo se takovejch věcí... o kterejch bych chtěla mluvit, ale na druhou stranu... čím víc je pitvam, tím víc mě bolej. Prostě oslava narozenin. V pět hodin jsem odjela do toho mýho zapadákova. Lidi na který jsem se těšila nejvíc, mě vyšplouchli (nemohli... nemůžou za to, ale mrzí mě to)... byla jsem tam sotva dvě hodiny a už sem byla na sračky. Tak divte se, když se tam zapíjí troje narozky... Bože už mi je 16 :D ....sweet sixteen...
No, parádička, měli všichni přijít kolem 7-8 ale my se tam srazili tak pohodově. Pili jsme vše co teklo. Ae R. tam zatim chyběl.. kdybych věděla co přijde, nechtěla bych ho tam.
Večer dál vesele proudil, patlali jsme si dort po xichtu, tančili jsme, váleli se po zemi, chlastali, kouřili... bylo nám fajn, teda aspoň mě.
A pak tam přišel R. a ... a nebavil se tam se mnou, za celej večer na mě promluvil tak 2x hm, to mě překvapilo, náladička byla v tahu a ještě jsem se tak nějak "pohádala" s mojí kamarádkou... V. páč si tam skvěle rozuměli, ona na něm seděla, tak sem je ignorovala a ona to vzala vážně, ani se nedivim. Takový pohledy jsem neházela ani nepamatuju. No, to je jedno, během večera mi přišla SMS od R. "Proč se nebavíš" ..... "Bavim se" ......."Mám tě moc rád" ........."Je mi to jedno" ... a pak nic.
Druhý den, jsem si s nim psala, a dospěla jsem k názoru, že když spolu nechodíme, nemam co řešit. Ale vrtá mi hlavou jedna taková citace "Jenže já tě miluju :-* " .. proč to píše a pak se mě nevšimne, sotva pozdraví.....? Asi jsem jen přecitlivělá.


Potkala jsem fajn kluka, píšem si, je v pohodě.. docela mi pomáhá... tak třeba příště o něm.. :)
Mam děsnou chuť to sem všechno vykřičet, nadávky (ty hlavně) pocity.. prostě abyste chápali, jenže jak tak nějak koukam, nejde to, Nejde popsat to co se mi honí v hlavě. Mimochodem když mi v tý zajebaný hlavě pořád straší O. ... dneska jsem ho potkala a ani mě nepozdravil. Hm, ko... ne nebudu mu nadávat, i když malý "ahoj" si odpustit mohl. No nic, čím na něj víc myslím, tím víc jsem v prdeli, a to neni dobře. Mysli na něco jinýho, mysli na něco jinýho, mysli na něco jinýho! Mysli na někoho jinýho...
Na H. nebo P. -> to je jedna a ta samá osoba, je to ten kluk o kterym sem se tu už zmínila. Dneska jsem s nim jela domů v půl šestý. Držel mi místo, jak romantické. Řekl mi pár krásných věcí, a dělala jsem na něj zlácký pohledy načež se mě zeptal, co to má být za roztomilý výraz, přitom to byl ten nejzláckejší. Pak popsal doslova co dělám ... "Nejdřív se roztomile mračíš, pak se pousměješ, pak se směješ, našpulíš rty a otočíš se, abych neviděl, že se směješ" a měl pravdu, za tuhle cestu mě přečetl jako knížku. Lichotilo mi to. Měla bych si ten pohled zkusit před zrcadlem, aby byl fakt dokonale zláckej. Ale stejně jakmile se na mě zas podívá tím pobaveným výrazem, bude veškerá vůle v tahu :D
Byl to dobrý pocit, konečky prstů mě pálili jako už dlouho ne, myslím že je skvělej, líbí se mi, bude z něj dobrý kamarád :)